Sociální zabezpečení

Sociální zabezpečení je primárně jistý soubor opatření daný do platnosti státem, zaměřený na pomoc jisté skupině obyvatel, kteří jsou v takové životní situaci, že potřebují sociální dávky. V České Republice je přímo definován souborem zákonů pod tímto názvem. Každý z nás se může ocitnout v situaci, kdy bude v stavě hmotní nouze, proto stát sociální pomoc zaručuje všem bez výnimky. Můžou to být osoby, které sice pracují, no příjem jim nezajistí pokrytí základních životních potřeb, nebo to nepokryje jejich důchod anebo jsou dlouhodobě nemocní. Případně to mohou být lidi v specifické negativní životní situaci nebo poměru, kde jsou na to sami krátcí. Osobitným případem člověka s nárokem na sociální zabezpečení je samostatné výdělečně činná osoba s nízkými příjmy, pro kterou jsou různé předepsané odvody přílišnou zátěží.

Pod sociální zabezpečení, jak ho vnímáme z hlediska činnosti státu od počátku 90. let, spadají sociální pomoc, sociální pojištění a státní sociální dávky.

Sociální pomoc
Co je to sociální pomoc? Je to důležitá část sociálního zabezpečení, která má za úlohu podat pomocnou ruku občanům v nouzi a zajistit, aby znova nabyli schopnosti poradit si sami. V případě, že taková pomoc nemůže být efektivní, protože občan z jistého důvodu právě nemůže „fungovat“ ani s pomocí, často např. v důsledku nemoci, zranění, sociální pomoc mu dopomůže překlenout toto období. Když je ale návrat do starých kolejí, soběstačnosti, není pravděpodobný či dokonce možný (stáří, závažný zdravotní stav), v tom případě přichází v platnost forma trvalé, nepřetržité sociální pomoci.
Formy sociální pomoci
Sociální pomoc se řeší prostřednictvím sociálních služeb a též sociálně-právní ochranou či přímou finanční výpomocí sociálními dávkami. Sociální služby spadají pod krajské, obecní orgány, a mimo stát by se o ně měli starat taky nestátní neziskové organizace.

Autor: Ladislav Halusk