Sociální dávky při studiu

Mezi sociální dávky, které lze čerpat během studia, patří přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Státní sociální podpora v podobě přídavku na dítě představuje základní dlouhodobou dávku poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok na něj mají rodiny s příjmem do 2,4 násobku životního minima. Samotný přídavek je poskytován ve třech výších na základě věku dítěte a to do věku 26 let.

Sociální příplatek slouží rodinám s nízkými příjmy k zabezpečení jejich nezbytných potřeb. Nárok na ni má rodina, která v předchozím kalendářním roce měla nižší příjmy, než je dvojnásobek životního minima běžné rodiny. V případě růstu příjmu se pak příplatek postupně snižuje. Sociální příplatek se ale naopak navyšuje, pokud je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dlouhodobě zdravotně postižené či dlouhodobě nemocné. Při jeho stanovení je zohledněno i zdravotní postižení nebo osamělost rodiče. Vyššího sociálního příplatku se pak dočkají rodiny, ve kterých se narodilo současně více dětí nebo dítě studuje na střední škole v denní formě studia či vysoké škole v prezenční formě studia.

Jinou formu tvoří příspěvek na bydlení, který je směřován rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na tento příspěvek má vlastník případně nájemce bytu, který má tento byt nahlášen jako místo trvalého pobytu, a pokud 30 % příjmů rodiny nepokrývá náklady na bydlení a současně platí, že tyto náklady jsou nižší než dané normativní náklady, jež jsou stanovené zákonem.

Poslední formou dávek, které lze získat při studiu, se týká dětí, jež jsou v pěstounské péči a i po jejím skončení. Nejdéle však do 26 roku, pokud bude dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku pak odpovídá 2,3 násobku životního minima dítěte. Opět platí, že v případech zdravotního postižení je příspěvek vyšší.

Absolvent a sociální příspěvky

Absolvováním vzdělání na střední, vyšší odborné škole či vysoké škole končí studentům příprava na jejich povolání a většina jich vstupuje do skutečného pracovního vztahu. Najít vhodnou práci, zaměstnavatele není vždy jednoduché a u některých oborů v důsledku nasycení pracovního trhu je to mnohem obtížnější než u jiných. Naneštěstí pokud má takový absolvent smůlu a nemůže nalézt sám vhodnou práci, pak se může obrátit na úřad práce. Skutečnost je ale taková, že od něj skutečnou pomoc nemůže příliš očekávat, vše nakonec bude záležet na jeho vlastních schopnostech.

Aby nezaměstnaná osoba, tedy absolvent získal podporu v nezaměstnanosti, musí splnit určité požadavky, které se skládají z těchto kroků: zaevidovat se na úřadu práce a požádat o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti. Podmínkou je, aby žadatel byl v posledních 3 letech zaměstnán a v důsledku toho alespoň po dobu 12 měsíců odváděl pojistné na důchodové pojištění. Pokud by někdo spoléhal, že by měl mít nárok alespoň na sociální dávky, tak bude většinou spíše nemile překvapen. V oblasti poskytování sociálních dávek panují tvrdá pravidla. Pro přiznání sociálních dávek v podobě příspěvku na bydlení, jež vyplácejí úřady práce nebo dávek v hmotné nouzi, které vyplácejí naopak obecní úřady nebo radnice, se posuzují příjmy, které má celá domácnost rodiny dohromady.

Jen v případě, že rodinné příjmy a jejich celkové sociální a majetkové poměry nejsou schopny uspokojovat základní potřeby, jen tehdy má daná osoba nárok na pomoc se zabezpečením základní obživy, bydlení a pomoc při mimořádných událostech. Absolventi vysokých a vyšších odborných škol jsou ještě považováni jako nezaopatřené děti po dobu 1 měsíce po ukončení studia, a proto v této době mohou pobírat přídavek na děti, příspěvek na bydlení. Absolventi středních škol a učilišť mají narok na tyto příspěvky po celé letní prázdniny.